Koluje vám v žilách benzín místo krve? Máte rádi rychlou jízdu a vítr ve vlasech? Jste srdcem závodník, ale na okruh si netroufáte? Možná se vám zalíbí nový přírůstek do rodiny Need for Speed s podtitulem No Limits. Ale opravdu jenom možná.
Tento seriál je zaměřen na jeden i více herních titulů, které zrovna hraji, nebo jsem hrál, v uplynulém týdnu. Nejedná se o recenzi, návod, a ani žádné škatulkování, spíše jde jen o takovou polemiku nad tím, jak jsem na těch hrách vlastně závislý.
Historie série Need for Speed sahá až do devadesátých let minulého století a nyní čítá na 21 kousků (a stále roste). Na iOS naleznete i některé starší tituly série, ale No Limits je jiný. Předpokládám, že Real Racing 3 znáte. Jedná se totiž o nejlepší závodní titul na mobilní platformě. Jeho vývojáři se nechali zlákat slavnějším jménem a vytvořili titul Need for Speed No Limits. Titul, který jménem sice ke slavné sérii odkazuje, jedná se však o hru plně vytvořenou jen a pouze pro mobilní platformu.
Závodním sériím jsem se před nějakým časem věnoval v jednom dílu již zaniklého seriálu Hry způsobující závislost, kde jsem zmiňoval, jak jsem na nový díl NFS zvědavý. Očekávání se ale příliš nenaplnila, zejména když vezmu v potaz, že za titulem stojí borci, kteří udělali božský RR3.
Need for Speed (NFS) je série arkádových závodních her vydaných firmou Electronic Arts pro PC, mnoho typů konzolí, a nově i mobilních telefonů a tabletů. V sérii Need for Speed už vyšlo mnoho dílů a jedná se o jednu z nejslavnějších sérií závodních her.
Byl natočený i film, který byl inspirovaný sérií Need for Speed, jenž připravilo studio DreamWorks a režie se ujmul Scott Waugh. Snímek měl v ČR premiéru v březnu roku 2014.
Zdroj: Wikipedia
Proč mě omezujete?
Vezměte velké jméno, skvělý potenciál, ideální zázemí a řekněte si: „vždyť je to pro mobily“ a osekejte samotnou herní část natolik, kolik to jen jde. Vznikne vám z toho titul, který se déle načítá, než hraje, a to klidně i na iPhonu 6 Plus nebo iPadu Air. Opruz.
Než se ze základního menu proklikáte ke hře, trvá to úmorně dlouho, a to nehledě na to, že načítání závodu probíhá stejně tak dlouho, jak jej pak hrajete. Závodění tak trvá třeba jen 30 sekund. Grafika je přitom opravdu dobrá, kouká se na to dobře, tratě také nejsou úplně fádní, jenže když si je nestihnete ani prohlédnout, je to špatné. Jasně, je to na mobily, no a co? RR3 je taky na mobily a je to plnohodnotná hra, ne takovéto demo na závody.
Není to jen o závodění – bohužel!
Pod tou spoustou nabídek a možností tak zběsile překlikáváte, že příběh, ač docela obsáhlý, vás vlastně vůbec nezajímá, protože přece chcete závodit. To „můžete“ se všemožnými značkami od Toyoty, Mazdy, Subaru přes Porsche, Dodge, Mercedes až po Ferrari, SRT nebo Pagani v opravdu obrovské spoustě misí. Ty se dělí jak na klasické kariérní, tak tematické dle toho, jaký supersport zrovna vlastníte, leč víceméně všechny mají ten samý řečený neduh.
Při závodění máte k dispozici nitro, které si tak jako celé auto vylepšujete. „Tunit“ lze jak výkon, tak vzhled. K dispozici je celá řada spoilerů, karosérií, kol, zrcátek atd. Je to ale něco za něco. Za vyhraný závod totiž něco obdržíte a to něco může být nějaká část vozidla, peníze nebo stylové body, které můžete utratit právě za úpravu vzhledu svého fára.
Bylo by to skvělé, kdyby se v Need for Speed No Limits také závodilo.
Ano, je to freemium, ale až tolik to nevadí, pokud se naučíte zacházet s fuelem – body, které jsou nutné k hraní extrémně kratičkých závodíčků. Už dost, už na to hašteřit nebudu. Závodíte, vyhráváte, tuníte, za peníze kupujete bedny, v nich nacházíte nové káry, se kterými závodíte, vyhráváte, tuníte a tak dále. Dle toho, jak jste dobří, úrovňujete a odemykáte si postup ve hře. Nic nového pod sluncem, nic, co by nevymysleli jiní jinde a lépe.
Aby hraní nebyla taková nuda, jsou v ní obsaženi i policisté, kteří vás však otravují pouze svým houkáním sirén. Že by se nějak aktivně podíleli na zastavení vaší zběsilé cesty, se říci nedá. Při závodění si pak můžete svůj vůz i poškodit – HUD ukazuje poškození, vizuálně však nepoznáte nic až do skončení závodu (takže záhy), kdy po průjezdu cílem hodíte pěkného šmejra. To na boku vidíte několik drápanců a odřený lak. Toť vskutku vše, opravovat nic nemusíte.
Chtěl bych zvolat třikrát hurá, Need for Speed No Limits je však případ pro třikrát škoda. Byla by to skvělá hra, kdyby se v ní taky někdy vážně závodilo. A když už jsme u toho, i to je tady spíše ve stylu série Asphalt, takže se vlastně jedná jen o prostou arkádu než o nějaké reálné závodění. Na chvíli vás to zabaví, to zase jo, ale chcete-li pořádný závodní titul, víte, po jakém sáhnout.
Hrajete NFSNL? Upřímně mi, prosím, do komentářů sdělte svůj názor. Třeba jsem hru jen nepochopil, a jedná se tak o ohromné nedorozumnění. Nebo je někde v nabídce nákupů v aplikaci odblokování regulérního závodění a já jej nenašel?